Věda a víra.

V minulosti, před Isaacem Newtonem, nebyl problém "vědy a víry". To, co jsme pozorovali, to jsme uměli popsat a příčina (toho co jsme pozorovali) byla u Boha. Pozorovali jsme střídání dne a noci, pohyby nebeských těles, pozorovali jsme pád předmětů k Zemi a další jevy. To, co jsme pozorovali tak bylo proto, že tak to Bůh chtěl.

Situace se ale změnila ve chvíli, kdy Isaac Newton objevil gravitační zákon. Tomuto objevu předcházely jiné významné objevy, zejména Keplerovy zákony pohybu planet a Kopernikův heliocentrismus. Najednou kámen padal k Zemi, protože se Země a kámen navzájem přitahují a ne proto, že to tak Bůh chtěl. A věda - se svým problémem ve vztahu k víře - byla na světě.

Stačila přitom pokorná a střízlivá úvaha a žádný problém vědy a víry nemusel být. Stačí si říct: Naše pozorování bylo nedokonalé, není to tak, že Bůh chtěl aby kámen padal k Zemi, ale Bůh chtěl aby se kámen a Země přitahovaly. Jenže prostor, který se objevem gravitačního zákona otevřel, byl velice lákavý pro hledání světa bez Boha.

K tomu, co pozorujeme, najednou nepotřebujeme Boha. Stačí nám zákony mechaniky. Tak to také vyjádřil francouzský fyzik a matematik Piere Laplace (počátkem 19. století) ve své známé větě: "Při své práci jsem hypotézu o existenci Boha vůbec nepotřeboval". Fyzika 19. století skutečně téměř beze zbytku dokázala popsat to, co pozorujeme. Zbylo jen několik "drobných" problémů, kterým se nepřipisoval žádný význam a věřilo se, že se v rámci mechanické koncepce světa brzy vyřeší. (Na př. vlnová a korpuskulární povaha světla.)

Zajímavým důsledkem mechanické koncepce světa a světa bez Boha, byl nekonečný vesmír. Nekonečný v prostoru i v čase, bez počátku a bez hranic. Neměl-li vesmír Tvůrce, nesměl mít počátek, měl-li být poznatelný, nesměl mít hranice. Tato koncepce světa bez počátku a bez hranic, světa který se řídí mechanickými zákony, se stala základem materialistických teorií 19. století, zejména marxismu a komunismu. Marxisté a komunisté tuto koncepci dotáhli tak daleko, že z ní vyvodili i ekonomické a společenské zákony a podle těchto zákonů převraceli svět.

Jenže poznání světa se Newtonovým gravitačním zákonem nezastavilo. Přišly další objevy. Za zmínku zde stojí, že ti, kteří přispěli k objevu gravitačního zákona, i sám Newton a i další, kteří učinili významné objevy, na kterých stojí dnešní fyzika, byli ve velké míře lidé věřící. Záleží na povaze člověka, jestli se pokorně sklání nad složitostí a krásou světa který objevuje, nebo ve své pýše si nepřipustí existenci někoho, kdo je příčinou toho co poznává.

Ve vztahu k našemu tématu jsou významné 2 objevy z konce 19. a začátku 20. století. Prvním byl objev konečné rychlosti světla, nezávislé na rychlosti zdroje. Tento objev vedl k teorii relativity Alberta Einsteina. Tato teorie dobře popisuje jevy, které pozorujeme. Je postavena na myšlence, že čas neplyne všude stejně rychle. Předpověděla několik zajímavých jevů, které jsme do té doby nepozorovali. (Předpověděla znamená, že z matematického vyjádření této teorie, t.j. z Einsteinových rovnic, se tyto předpovědi daly vypočítat.) Jedné z těchto předpovědí ani sám Einstein nevěřil a považoval ji za chybu své teorie. Z rovnic teorie relativity se dalo vypočítat, že se náš svět zvětšuje. To byl neuvěřitelný objev. Jestliže totiž změříme rychlost zvětšování a změříme velikost vesmíru, pak můžeme vypočítat kdy to zvětšování začalo, jinými slovy kdy svět vznikl. Zatím to ale byly jen výpočty, kterým ani Einstein nevěřil a hledal řešení, jak své rovnice upravit, aby k takovým výsledkům nevedly.

Druhý objev, o kterém se zde chci zmínit, učinil americký astronom Edwin Hubble. Zjistil, že všechny hvězdné soustavy (galaxie) se od nás vzdalují - jinými slovy náš svět se zvětšuje, rozpíná. A to je přesně to co lze vypočítat z Einsteinových rovnic. Důsledky pro materialisty byly zřejmé. Základní předpoklad jejich koncepce světa, nekonečný vesmír v prostoru i v čase, věda rozbila. Marxisté i komunisté také dlouho, ještě i začátkem 2. poloviny 20. století, považovali teorii relativity za buržoazní pavědu. Neodpustím si zde poznámku, jak se ideologie, která se sama pasuje na jedinou vědeckou, brání novým objevům. Teorie relativity není jediná. Vzpomeňme, jak pro marxisty a komunisty byly nepřijatelné Mendelovy objevy v genetice, jak nepřijatelný byl diferenciální a integrální počet - Engels ho nikdy nepřijal, jak nepřijatelná byla "buržoazní pavěda" kybernetika.

Jaká je tedy situace našeho tématu dnes. Učinili jsme mnoho dalších objevů, materialisté se otřepali, přijali teorii relativity a počátek světa a hledají řešení jak se svět mohl počat sám. Přes obrovské množství objevů, stojí před námi ještě větší množství záhad. Za zmínku stojí kvantová mechanika, která se zatím vzpírá kauzálnímu popisu. Dnešní pozorovací přístroje, zejména Hubblův dalekohled a urychlovače částic, nás zaplavily takovým množstvím údajů, že je ještě dlouho nebudeme schopni vyhodnotit. Aspoň jednu zajímavost vyloupnu z tohoto obrovského množství, podařilo se zpřesnit stáří našeho vesmíru na 13.5 miliardy let. Víra a věda mají v dnešním světě své místo a společně tvoří naše představy o našem světě.

Objevy vědy konce 20. a začátku tohoto století ukazují, jak naivní byly naše předešlé pokusy objasnit existenci a chod vesmíru. Přesto dnes stojíme v úžasu před další paletou záhad a v otázce počátku světa jsme tam kde jsme byli. Zde si dovolím citovat RNDr. Jiřího Grygara: "Přírodní vědy nám dávají odpověď na otázky které, začínají slůvkem "jak", ale tytéž přírodní vědy jsou špatným nástrojem, když chceme odpovídat na otázky typu "proč". Existence a vývoj vesmíru nám dnes připadá snad ještě tajemnější než v dobách, kdy naši předkové věřili na bohy blesku, vod a sopek". A ještě citát Maxe Plancka, zakladatele kvantové teorie: "Pro náboženství znamená Bůh základ, východisko, zatímco pro vědu vrchol, ukončení každého světonázorového hloubání.

Ing.Michal Cáb.


Zveme Vás na přednášku astronoma RNDr. Jiřího Grygara. Přednáška bude v Blatnici 11.7.2003 ve 20 hod. RNDr. Jiří Grygar bude přednášet o nejnovějších objevech v astronomii a jejich vztahu k vědě a víře.

Věda a víra na internetu www.vira.cz/people/grygar
                                  www.vira.cz/knihovna/veda/grygar.htm

RNDr.Jiří Grygar v Blatnici www.ebicykl.cz fotokronika, 2001, EBi



V Blatnici pod Sv.Ant. 15.května 2003



Zpět na začátek stránky